To, že sem občas zabloudíte nebo dokonce někdo čas od času napíše komentář i přesto,
že je tento blog včetně mé maličkosti neaktivní již takovou dobu,
pro mě doopravdy hodně znamená. Děkuji

Dnes je leden, třináctého

13. ledna 2015 v 22:29 | Lowiska |  Proslovy autorky

Víte, třináctka byla pro tento blog osudovým číslem. Právě mi to došlo. Když před půldruhým rokem byl napsán poslední článek, kterým jsem se loučila s tímto blogem, psal se rok 2013. Třináctého dne byl také napsán. No ale proč o tom mluvím, dnes je tomu totiž právě šest let, kdy mé blogové dítě spatřilo světlo tohoto internetového světa. Hodně se od té doby změnilo. Mění se věci, mění se názory lidí a jejich priority. Mění se i lidé samotní. Změnila jsem se já.

Tedy ne v pravém slova smyslu, jsem stále ta samá holka, nadšená ze hry, toužící se o ní dovědět něco víc a podělit se o zážitky a pocity s ostatními naprosto stejně správně praštěnými lidmi. Ta holka, která se zhlédla ve světě blogů, která chtěla mít také svůj vlastní svět, své království simíků, místo, kde by se realizovala, kde by mohla být sama sebou. Nadšenou fanynkou a hráčkou hry sims. Jenže teď jsem starší, zkušenější, snad i moudřejší. Ono zkušenosti přicházející nejen s věkem si platí vysoké školné, ale naučí vás víc než cokoliv jiného.

Však víte, ono říká se tomu osobní život, to co mimo blog máme my všichni; taková dvě slůvka skloňovaná na všech blozích ve všech pádech. Ten můj velmi ovlivnil ten blogový můj malý svět, ať jsem se snažila o opak. Dělo se to tak dlouho, až jsem byla nakonec donucena si vybrat. Jedno nebo druhé... sami už víte, jak ta volba dopadla. A mezi námi, nebylo to vůbec nic jednoduchého. Jenže já nedokázala úplně odejít. Tolik jsem to tady měla ráda, psaní článků, tvorbu, komentování, komentáře, to všechno, co k vedení blogu patří, měla jsem ráda vás, vás všechny, co jsem tady za celou tu dobu poznala a potkala. Stále mi na tom všem záleží.

Když do něčeho dáte tolik sebe, tolik času, úsilí, když do něčeho dáte svou duši, a své srdce, nedokážete to. Vždy budete hledat něco, nějakou příležitost kde navázat na ztracený život. Jenže tady není na co navázat. Většina těch, kteří se mnou ty roky na blogu strávili vedením těch svých, jsou pryč. Neblogují, ztratili se ze světa. Vlastní tvorba už není co bývala, všechno co je teď je pro mě nové a neznámé. Staré koleje, které jsem opustila, již neexistují. Dávno je zavál čas. Spousta času.

Mám takové trochu nostalgické období. Když jsem viděla, že se blíží další blogové narozeniny, jehož loňské jsem se snažila statečně (leč neúspěšně) ignorovat, najednou to na mě padlo. Začala jsem vzpomínat na staré dobré časy, pročítat a opravovat(!) články - ale jen co se gramatiky a vzhledové úpravy týče; mazat nefunkční odkazy, přehrávat obrázky a tak dále. Bylo mi blogu líto, jen tak si tu visí jako připomínka kdysi dávno zašlé blogové slávy a všudypřítomného tehdejšího boomu s blogy o hře sims. Kde jen ty doby jsou...


Jsem už prostě taková, mám ráda pořádek a nerada po sobě nechávám nedokončenou práci nebo něco, co by vypadalo nedbale či ledabyle uděláno. Holt celá já, v tom se nezměním.

Boože, já jsem vážně nějaká melancholická, až mi to přijde skoro k smíchu. Protože je to vlastně celé k pláči. Možná tohle nemá hlavu ani patu, žádný účel nebo smysl, ale napsat jsem to musela. Protože jsem chtěla a potřebovala to.
Teď už je to totiž definitivní, k blogování jako takovému se nevrátím. Vím to. Bolí to. Ale je to realita a té se musí čelit s hlavou vztyčenou.

Sims však stále je můj velký koníček i přes to všechno. Nepařím sice denně nebo do noci (jen občas), na to tolik času není, ale odreagovat se člověk od všední reality prostě musí a od toho jsou tu jeho hobby, jeho záliby, to co ho baví, aby se tak stalo. Nemám pravdu?

Moožná že jsem krapet přeháněla, když jsem tvrdila, že už vůbec nedělám nic pro hru, že nic netvořím. Já totiž vlastně nikdy nepřestala, jen byly mezi jednotlivými výtvory různě dlouhá období nečinnosti z různých důvodů. Věnuju se stále aktivně zahraničním fórům o sims, sleduju novinky ve světě sims (mezi náma - Sims 4 se mi nelíbí, ač má prvky, které mi v dvojce hodně schází, ale celkově mi stejně jako trojka takřka nic neříká), no a stále občas něco vytvořím pro svůj autorský blog. Sem tam simku, nebo něco jiného.

LOWI♥SIMS nikdy oficiálně neukončilo, nepřerušilo ani nepozastavilo svou činnost.

Takže pokud byste čas od času zatoužili se podívat na něco z mé tvorby, omrknout mi blog nebo prostě jen se stavit a říct ahoj, máte možnost, ráda vás tam přivítám :)

Vám všem, kteří jste mi tady na blog napsali komentář nebo mě jen navštěvovali, ať už ze zvyku nebo prostě jen tak náhodou, že omylem jste klikli na odkaz (počítadlo totiž stále ukazuje nějaká čísla a troufám si říct, že na to, že je tohle neaktivní blog ve všech směrech, tak nejsou zrovna malá), vám všem moc děkuju! Je skvělé vidět, že i po takové době není mé jméno ani jméno tohoto blogu neznámé. Je to úžasné, vidět že vaše snaha nepřišla vniveč...

Ale no ták, konec vzdychání a truchlení, vždyť blog má narozeniny, je již šesté výročí jeho založení!
Takže všechno nejlepší blogu Sims-2-Site!


S láskou, Lowiska


P.S.: Tento třešňový layout už tady jednou byl, možná si někteří vzpomenou. Po takové době, co tady strašil ten předchozí, si blog i my ostatní zasloužíme změnu.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Daewoo Daewoo | Web | 23. ledna 2015 v 14:40 | Reagovat

Tak tenhle článek byl snad nejlepší jaký jsem kdy četl. :)) Je škoda že už tento blog není aktivní, protože jsem ho měl rád a přál bych si, abych jednou také uměl psát tak krásné články jako ty. :)
Jinak- 6 let je opravdu dlouhá doba a proto tomuto blogu (i když opožděně) také přeji vše nejlepší. :)

2 Rodaw Rodaw | Web | 23. února 2015 v 13:36 | Reagovat

Lowisko pamatuju ty simíkovské doby a pamatuju, kdy byl tento blog opravdu na vrcholu - pro mě je i nyní. Po dlouhé době jsem sem zavítala a je to báječný pocit. Cítím nostalgii, ale i neuvěřitelnou radost, protože jsem si dneska připomněla, jak moc mám tento blog a Tebe ráda ♥
Kdyby ses sem přece jen rozhodla vrátit, byla bych nejšťastnější na světě ...

3 Darkness Darkness | Web | 15. března 2015 v 12:39 | Reagovat

Ach jo, taky jsem cítila bodnutí nostalgie, zrovna dneska, tak jsem šla na svůj blog, procházela komentáře a pak jsem se dívala na blogy lidí, kteří mi něco komentovali a s obrovskou melancholií vzpomínala na ty dobré časy... Já jsem tedy se sims skončila definitivně, už je nemám nikde nainstalované, strašně dlouho jsem nehrála, protože se bojím, že jak bych je nainstalovala, měla bych o to silnější nutkání se vrátit. Strašně mi ta éra chybí, strašně moc, ale pro mě už je to všechno pryč. Ale někdy taky měním designy na blogu, jen tak, abych na ně nezapomněla.
Každopádně vždycky, když vzpomínám na blog, vzpomenu si i na Tebe a na tenhle blog, jak jsem tady stahovala vlasy simíkům, četla Child of prodigy, těšila se na Tvoje komentáře...
Kéž by se dal vynalézt stroj času, abych se znova mohla kouknout na ty roky, kdy jsem o víkendech vstávala a natěšeně se šla podívat, jestli mi přibyl nějaký komentář a jestli nějaký můj oblíbený autor publikoval něco nového... Ach jo, kde jenom ty časy jsou... <3

4 M. M. | Web | 16. března 2015 v 19:39 | Reagovat

uplne si mi prehovorila zo srdca.. takisto mi blog chýbal a aj ked som sa k nemu dostal spať tiež pociťujem že tie kolaje nejestvuju. už to nie je to potešenie čo to bývalo to superenie ktoré nás tak bavilo.. a som rád že aj ked po dvoch mesiacoch mnou objavený článok ale aspon niečo som opať od teba našiel.. od blogerky môjho mládi :)

5 Berry Berry | Web | 16. dubna 2015 v 23:42 | Reagovat

Taky jsem slavila 6 let, ale nějak jsem pořád neměla čas napsat, že se stalo :-D
Určitě je dobře, že tu ten prostor necháváš. A co já vím, i když se neplánuješ k blogování vrátit, stačí napsat jednou za půl roku článeček, myšlenku, já si to moc ráda přečtu ;-)

6 Loree Loree | Web | 21. května 2015 v 16:49 | Reagovat

Jeeej, nostalgie! :) Zrovna nedávno jsem si zveřejnila pidi-článek u sebe, ačkoliv byl o všem a o ničem, spíš jen takové připomenutí své existence, postrádající vlastní blogovou slávu, která už před nějakou dobou umřela úplně :D A dneska, v rámci státnicové prokrastinace procházím staré odkazy a tady mi to vážně nedalo....prostě můj první komentář po víc jak 2 letech vůbec! Asi půjdu slavit :)
Abych se tu nevykedávala, jak jsem mívala ve zvyku o ničem, chci říct, že mi tento tvůj článek připomněl, jak i mě chybí staré dobré časy, kdy jsem sedávala u blogování a paření TS do noci, ale stejně jako ty, už jsem jinde :) Tak zas někdy, budu se těšit...Loree :)

7 Šár Šár | 27. března 2016 v 12:05 | Reagovat

Náhodně jsem z nostalgie zavítala na tento blog a celkem mě překvapilo, že tu přibyl další článek. Čas letí neskutečně rychle - já svůj simíkovský blog založila někdy před osmi lety. Avšak narozdíl od tebe mi moc nechybí. Možná to bude tím, že v době, kdy jsem na něm byla plně aktivní se datuje k rokům 2008 a 2009, zčasti pak 2010. To znamená 13 a 14 let. Vzhledem k tomu, že mi za pár týdnů bude 21, tak je asi svým způsobem pochopitelné, že jsem si tak nějak našla jinou zábavu, než vymýšlet za vlasy přitažené příběhy a k tomu přidávat fotky ze Simíků. Ovšem nemůžu popřít, že si ráda zahraju i teď. =DD V posledních letech jsem zůstala u trojky, která mě asi chytla nejvíce. Ovšem občas si z nostalgie zahraju i dvojku. Zkoušela jsem i čtyřku, ta mě ovšem moc nezaujala. Byly tam věci, které se mi líbily (např. vypracovanější emoce) nebo které mě pobavily (Uspořádala jsem si party v cizím domě a majiteli domu jsem pak ještě poděkovala za to, že přišel. No a nakonec věci, na které mám rozporuplný názor - třeba těhotenský test. Ten se mi taky dost líbil, ale na druhou stranu mi chybí taková ta známá hudba! =D Nedávno jsem si zkoušela zahrát i jedničku a musím říct, že když ji srovnám se trojkou či čtyřkou, jde tam vidět pokrok moderní doby. Zatímco v jedničce všichni měli doma akorát pevnou linku a byly dostupné akorát dva počítače, tak ve trojce už je taková pevná linka absolutně zbytečná, protože každý Simík automaticky vlastní mobilní telefon. (Ve čtyřce už pevná linka myslím ani není) A co se týče počítačů, tak ve trojce už je vysoká škála výběru, dokonce i notebook. Ve čtyřce už Simíci na záchodě sedí s tabletem. (Zatímco ve dvojce čtou noviny =D) Člověku všechny tyhle maličkosti připomenou, jak čas letí. Jednou mi bylo 13, psala jsem komixy, četla komixy ostatních, stahovala všechny super "downy", měla spoustu oblíbených blogů, včetně tohohle. Najednou mi je 21, píšu tenhle vzpomínkový komentář a ze všech těhle skvělých kamarádů ze Sims komunity mi zbyli jen dva lidi, se kterými se bavím a stýkám. Což mě přivádí k tomu, že my dvě se ještě neviděly a přitom to k sobě máme kousek. Možná bychom se mohly domluvit na nějakém srazu a konečně se vidět "face to face". Bylo by to milé. =) (Kdyžtak se mi ozvi na fb a domluvíme se. Tuším, že podle jména si domyslíš, kdo píše tento komentář. Nechtěla jsem se podepisovat starou přezdívkou, která ke mně už naštěstí nepatří.)

8 Berry Berry | Web | 21. srpna 2016 v 21:25 | Reagovat

Zdravím Tě!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.